Láska...
Podle mně by "to" mnělo vyjadřovat cit k člověku...a hlavně radost z toho pocitu "zamilovanosti" ... Znám totiž ten pocit,že někoho miluju...šíleně moc ..aleee..na druhou stranu mně ten člověk strašně zklamal a bylo by asi zprávný na něj zapomenou,potom co udělal...Podvést swojí holku je pěkná "sviňárna" a dá se tk až moc lehko někomu zlomin srdíčko... Je to snad ten nejhorší pocit co sem kdy mněla,pocit bezmoci ,newiny, lítosti a mrzoutství .... "V tu chvíli jsem newěděla co si myslet..co dělat,jestli brečet,smát,promluvit si o tom sněkym a nebo to prostě neřešit" ....
Nejvytrvalejší ze všech lásek je ta nešťastná.
...njn...je to tk... kéž by to bylo tk,že by nešťastná láska vůbec neexistovala a nebo neexistoval smute
... Nikdo by nikdy nesmutnil a všichni se jen smály... Bylo by člověku do breku,ale neumněl by to vyjádřit tim brekem apod. ...ale jen by se smál a z ničeho si nedělal hlavu... KÉŽ BY ... nebo jen nemít city a emoce... Ikdyž,teď jestli je lepší být jen bezcitney robot,kterej se pořád usmívá,dělá si ze všeho legraci a nezná špatnou náladu a slzy... nebo mít hromadu citů, znát špatnou náladu a taky znát slzy.... jako vlastní boty . Ted co je lepší.... upřímně řečeno NWM... bez citů nejde milovat,ale ani nesnášet ... s city zase jde milovat...ale bohužel i nesnášet... Tohle neumí vyřešit nějaký polytici,nebude to nikdo řešit za mně (za vás) .... je to jenom na nás každých.... Myslím že se není nenormální se narodit citlivý(á) a prostě emočně nabitý... je to naprosto normální.Jen mít tu odvahu a vůli snažit se neobrečet každej smutnej zážitek,nesedět v koutě a nemít hlavu plnou zbytečných otázek a myšlenek... Stačí to umnět... Můžu potwrdit že se to píše lehko... nejni to žádnej problém to napsat...aleee,když si tk uvědomím že to tk někomu prostě neejde,že někdo je natom až "závyslí" a je už prostě takový...Lidi by se nemněli přetvařovat a mněnit se...proč nezůstat takový jaký jsme...každej je jinej...aleee...nebylo by lepší se i třebas trošku pozmněnit.,kvůli tomu aby jsme se nemuseli tk trápit?...
Když se někdo trápí...já ho naprosto chápu...když se někdo trápí dlouho...taky ho chápu...aleeee,jk to jen říct,napíšu to tkhle,idkyž to nebude možná uplně to nejlepší řešení... "Ten kdo se trápí šíleně dlouho ( např.kvůli rozchodu s osobou kterou miluje...bo tk neco) ... pořád brečí na íčku a do telefonu kámošum..tk ty kamarády to už začne trošku "otravovat" ..ne doslova otravovat..ale bude je štvát že se ten dotyčnej tk moc trápí...je to složitý pochopit to když se na tebe vykašle osoba kterou miluješ..ale je to už tk.. :( bohužel...
Z mích zkušeností si myslim že můžu usoudit,že "SLEPOVANEJ VZTAH JE NAHOUBY" ..myslim tim že když spolu dva chodí...rozejdou se... a po čase si začnou znova třebas psát...a dojdou nakonec k tomu že by se ksobě chtěli vrátit... tk že to ais nebude upe oki... ze začátku to bude zase parádní... všechno od znova...aleee...po krátkým čase to pude všechno od znova..ten vztah bude jk já říkám "slepovanej" a ..slepená váza nebude nikdy tk pěkná jako ta neslepená... je to tk i v tom vztahu....
*PROČ SE TRÁPIT KDYŽ SE TOMU DÁ I VYHNOUT?....jen nedělat chyby.... :'( ... a umnět nedělat ty chyby :'(